Narodil se v roce 1973 v Popradě. Po studiu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě se čtyři roky intenzivně věnoval rozvojové a humanitární pomoci. Pracoval pro Slovenskou katolickou charitu a později pro Člověka v tísni. V letech 1999 až 2003 tak působil ve válkami zmítaných zemích jako Kosovo, Čečensko nebo Afghánistán, kde pomáhal lidem znovu nabývat své ztracené domovy a lidskou důstojnost. V letech 2005 až 2013 přednášel humanitární praxi na Trnavské univerzitě a následně byl odborným asistentem na katedře misiologie na Vysoké škole zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě.
Spolu s Janem Langošem stál v roce 2003 u zrodu slovenského Ústavu paměti národa, kde kromě oddělení rekonstrukce dokumentů vedl i časopis Paměť národa. V roce 2007 se přestěhoval do Prahy. kde spoluzakládal český Ústav pro studium totalitních režimů, v němž působil až do roku 2013 jako ředitel Kanceláře Ústavu a později jako ředitel edičního odboru. Je mimo jiné spoluautorem publikace Oběti okupace. Poté působil na ministerstvu vnitra a Úřadu vlády České republiky. V roce 2014 nastoupil na ministerstvo kultury, kde byl náměstkem člena vlády a současně řídil Kabinet ministra kultury Daniela Hermana. Od roku 2019 je ředitelem Kanceláře generálního ředitele Národního muzea, do jehož působnosti patří PR a marketing. Je ženatý a má jednoho syna.