Jenže všimněte si, pokud se projdete po Praze 6, že často je terén vybudovaný způsobem, aby dešťová voda co nejrychleji odtékala. Mnohá travnatá plocha nebo parková pěšinka má takový sklon, aby všechno okamžitě odtékalo do nejbližšího kanálu.





 Na této fotografii je vidět, jak si odtékající voda hloubí uprostřed cesty erozní rýhu a končí svou dráhu v kruhovém kanálu (ten je vidět na obrázku nahoře před keři v levé polovině fotky).
 
Spodní voda je nutná pro kořeny stromů. Normálně od hladiny spodní vody stoupá kapilárami v hlíně voda vzhůru ke kořenům, a shora se ke kořenům dešťová voda vsakuje. V současnosti ale spodní voda není propojená s vodou, která napršela. Nyní déšť zavlaží horních 10 cm země, a pod tím je sucho. Stromy teď mají kořeny v zóně sucha, spodní voda k nim z velké hloubky nevzlíná. Jestli necháme i nadále všechnu dešťovou vodu odtékat do kanalizací, tak všechny stromy v Praze uschnou a nebude jim pomoci. Přežily by jen stromy blízko Vltavy.


 
Hladina Vltavy je v Praze v nadmořské výšce zhruba 180 metrů. V téhle hladině tedy zásobuje spodní vodou svoje okolí Vltava. Jenže Bílá Hora je 380 m nad mořem! Tady už stromy svými kořeny nedosáhnou k vltavské vodě.  Naštěstí máme v Praze v zemi jílové vrstvy, které nepropouštějí dešťovou vodu hned dolů, ale vytvářejí jakési podzemní rybníčky ve vyšších hladinách.


 
Důležité je, aby se dešťová voda vsakovala a doplňovala zásoby podzemní vody.
 
Také každý potok začíná v nějakém pramenu, kde spodní voda vyvěrá na povrch. Podstatné je, že když se dešťová voda nevsakuje do země, tak z ní následně taky nikde nevyvěrá. Je v tom ovšem velký časový posun, obvykle to trvá několik roků, než voda, která napršela a vsákla se do země opět poteče od pramene potůčkem dál.
 
Je o tom článek
https://www.blanokridlivpraze.cz/aktuality/detail/?aktId=107
 


Vhodná úprava travnatých ploch je před areálem Zemědělské univerzity v Praze v Suchdole.  Je tady vidět, že terén se mírně sklání doprostřed trávníku. Vodě stačí sníženina několika málo centimetrů k tomu, aby proud nabral správný směr k místu, kde se může déšť vsakovat.

Na dalším obrázku trávník snižován směrem do středu plochy tak málo, že to člověk ani nepostřehne, a přesto i tady vsakování funguje. 
 

 
 
 
Je potřeba zajišťovat, aby alespoň nově budovaná zeleň kolem plánovaných novostaveb měla správné vlastnosti s ohledem na vsakování dešťové vody. Pokud na stavebníky nikdo nedohlédne, dopadne to zase špatně. Stavební firmy mají totiž ve zvyku, že všechnu hlínu, kterou vybagrovali při budování základů budov, navrší jako vypouklou hromadu do míst plánované zeleně. Využití vybagrované hlíny přímo na místě staveniště je vhodné, je ale potřeba naplánovat úpravu terénu rozumněji.

 
  

 
Pokud je taková úprava starší a jsou tam vysázené stromy, tak už se asi nedá dělat vůbec nic.


Rychlé odvádění dešťové vody do kanalizace má ještě další negativní dopad. Pokud nastane prudký přívalový déšť, staré kanalizační stoky nejsou schopné pobrat najednou takové množství vody. Pražská kanalizace je vybudovaná jako smíšená, odpadní voda z domácností a dešťová voda z ulic jsou odváděné společně. Jenže když je dešťové vody najednou moc, tak se to všechno do kanalizace nevejde a potom směs odpadní a dešťové vody vytéká z kanalizací ven bezpečnostními přelivy rovnou do potoků bez čištění. A to je hrůza, co se potom děje. Pražská příroda je krásná, a takové občasné přelití hrubými splašky si skutečně nezaslouží.



https://www.blanokridlivpraze.cz/aktuality/detail/?aktId=126
 
Je potřeba si všímat, kudy a jak dešťová voda odtéká, a hledat opatření, aby se co nejvíc vody vsakovalo a neodtékalo do kanálů.
Pokud se používá zimní solení silnic, tak sůl by se měla odvádět do kanálů, sůl by kořenům stromů škodila. Nyní se ale aplikuje sůl na zimní posyp jen málo. Pokud vím, tak na plochách, které má v péči Úřad městské části Praha 6, se solení chodníků a pěšin vůbec nedělá.
 
 
  

 
 K zamyšlení...
 
 
  
Hana Kříženecká