Už asi půl roku se snažím vysvětlit na úřadě Prahy 6, že příroda za Babou je velmi vzácná a že je potřeba jí nepoškozovat. No, chovají se jako hluší...
Už koncem 18. století, s osvícenskými snahami po poznání země, si pražští učenci všimli mimořádné přírodovědné hodnoty (výskytu zvláštních rostlin ) Podbabských skal, Sedleckých skal, a okolí dnešní zříceniny Baba.
Jedná se totiž o lokality s dlouhodobě stabilním ekosystémem. Podle názorů dnešních odborníků tu některé druhy rostou a žijí na stejném místě víc než 10 000 roků, přežily na stejné ploše i poslední dobu ledovou. Nyní ale tomuto vzácnému společenství hrozí, že nepřežije jedno volební období zastupitelstva Úřadu městské části Praha 6.
Podbabské skály zničila modernizace železnice, skalní plošky s výskytem vzácných rostlin i živočichů byly odsekané a stabilita skály zajištěná vybetonováním některých míst. Sedlecké skály zakrátko padnou za oběť silničnímu obchvatu, nejen výstavbě mostu přes Vltavu (most sám o sobě by tolik nevadil), ale přírodu tu poškodí vybudování dalších silničních přivaděčů. A poslední zbytek kvalitní přírody kolem Baby chce zničit Úřad Prahy 6, protože tu chce vybudovat restauraci.
Takže protestuji.
Souhlasím s modernizací železnice pod Podbabskými skalami - bezpečnost je důležitá, nebylo únosné, aby na vlaky padaly kousky skal, které se tu občas samovolně odlamovaly.
Souhlasím s jižní variantou silničního obchvatu přes Suchdol a výstavbu mostu přes Vltavu na zde plánovaném místě. Pro život uvnitř města Prahy je silniční obchvat důležitý.
Ale NESOUHLASÍM, ABY VZÁCNOU PŘÍRODU KOLEM BABY NĚKDO ZNIČIL KVŮLI VYBUDOVÁNÍ RESTAURACE !!
Restaurací máme v Praze možná několik tisíc, ale zachovalá kvalitní příroda je ve městě stále vzácnější. Hluk kolem restaurací lidi znají z mnoha míst, jenže pro Pražany je VZÁCNÝ PROSTOR, KDE SI UVĚDOMÍ PROŽITEK TICHA !!
My, kteří zde bydlíme a máme louky za Babou rádi, tu restauraci ani stánky s občerstvením ani pikniková místa nechceme.
Jediný skutečný důvod, proč tu Praha 6 žádá o změnu územního plánu je, že jeden mladý pan architekt tu chce zviditelnit sám sebe, chce mít svojí projektovanou architekturu na hraně biotopu Natura 2000 na takovém nápadném místě, odkud bude zdaleka vidět.
Že tu jsou už z období socialismu postavené nad částí skal řadové domky, není argument, který opravňuje pokračovat v poškozování zdejší přírody. I když úzká vyhlídková cesta vypadá, že vznikla díky stavební navážce, stále se pár metrů pod touhle úzkou cestou vyskytuje plocha porostlá křivatcem českým. Ten kvete v předjaří, teď není vidět, léto přežívá v podobě podzemních cibulek. Vzácný křivatec český roste pouze tady, na jednom velkém místě kousíček pod řadovými domky, na dalších skalních výchozech už není. Rozmnožuje se pouze cibulkami, semena netvoří, nedokáže se přesunout na jiné místo. Je to druh, který na tom stejném místě přežil i dobu ledovou. Takhle jsem ho pod vyhlídkovou cestou fotografovala:
http://www.blanokridlivpraze.cz/rostliny/detail/?rosId=1&razeni=abc
Rozšíření vyhlídkové cesty by znamenalo zničení pravděpodobně posledního místa výskytu křivatce českého v Praze na levém břehu Vltavy.
Louky kolem Baby jsou také známé výskytem mnoha druhů hmyzu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Baba_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka,_Praha-Dejvice)
Hmyz a další vzácní živočichové tu existují pouze díky té louce za zříceninou Baba. Skály jsou vhodné k životu v časném jaru, dokud je chladno. V období letních veder ale jsou tahle černá, k jihu obrácená skaliska tak horká, že každý živočich by se tu uvařil, kdyby se nepřesunul do sousední louky.
Taky je důležité myslet na to, že každé zvíře, i malinké, se musí občas napít vody. Některým může stačit k napití i ranní rosa - jenže pozor, na těchto sluncem vyhřátých skalách se v horkých letních dnech rosa netvoří. A k Vltavě odtud přístup není, přes železniční trať a silnici a vybetonovaný kolmý vltavský břeh se nedostane k vodě žádné zvíře (pokud se nerozhodne spáchat sebevraždu). Vše živé zde má migrační trasu přes louku nad skalami do křovin na severním svahu vedle kamenolomu a tudy k mokřině Šáreckého potoka.
I když plochy, kde Praha 6 žádá o změnu využití, nejsou úředně chráněné, ve skutečnosti mají zcela zásadní význam pro přežití zdejšího přírodního společenství.
Protestuji, že Úřad městské části Praha 6 chce kolem lokality Baba provádět takové změny, které by spolehlivě vedly k zániku mnoha prosperujících populací zdejších chráněných druhů.
Můj novinový článek musí být stručný, nemohu vyjmenovat všechny vzácné rostliny a živočichy z okolí Baby. Tedy jen na ukázku:
Hrabalka stepníková se v larválním stadiu vyvíjí v norách pavouků stepníků, dospělci získávají energii sáním nektaru v květech na loukách. V ČR žije jen na několika málo místech.
Takhle jsem jí na louce za Babou fotografovala:
http://www.blanokridlivpraze.cz/atlas/detail/?atlId=54&razeni=abc
Ještěrka zelená byla ještě před deseti roky hojná na několika místech v Praze. Byl to pro pražskou faunu doslova fenomenální druh. Nyní je na území Prahy tady v loukách za zříceninou Baba zřejmě poslední perspektivní populace ještěrek zelených, na ostatních místech je počet jedinců ještěrek zelených velmi nízký nebo tam tento druh vymizel úplně. To je následek změn, které vymýšlejí bezohlední architekti.
Tohoto samečka ještěrky zelené jsem fotografovala na keři těsně vedle vyhlídkové asfaltové cesty.
Proto se chystám dát podnět na Českou inspekci životního prostředí, aby posoudili kvalitu výkonu státní správy úřadu Praha 6.
Přírodní plochy s dlouhodobě stabilním ekosystémem jsou mimořádně vzácné. Mnoho druhů nebylo nikdy pozorováno na lokalitách druhotně přeměněných.
Kde je les vysazen např. na původních polích, tam je přírodní hodnota minimální. Tam se můžou architekti třeba stavět na uši, a bude mi to jedno. Ale za plochy kolem zříceniny budeme bojovat.
A jak si tady správnou péči představuji? Nyní tu má péči na starosti pražský magistrát - a dělá to mimořádně dobře. Samozřejmě je pořád co vylepšovat, ovšem současnou péči pouze chválím. V posledním roce díky jejich správnému přístupu vykvetla na zdejší lokalitě i řada takových chráněných druhů rostlin, o kterých jsem ani nevěděla, že tu existují, jak byly z minulosti poškozené.
Proto si přeji, aby zdejší plochy zůstaly v péči magistrátu. A taky aby do Evropsky významné lokality Natura 2000 byly zapsány i zdejší louky, které dosud chráněné nejsou.
A taky vyzývám pana architekta Polácha, aby svojí žádost na změnu využití těchto pozemků vzal zpět.
Jeho projekt by zdejší přírodu nenávratně poškodil.
http://www.blanokridlivpraze.cz/aktuality/detail/?aktId=56
Hana Kříženecká
Pro vás, členy KDU-ČSL z Prahy 6 a okolí ještě dodatek:
Když si kliknete na odkaz
podnět na změnu ÚP vedený pod č. 80/2016
http://servis.praha-mesto.cz/uzplan/uzemni_plan_hmp/podnety/zmeny/grafika_nove/2016_80.pdf
najdete uvedené 4 pozemky, kde se žádá o změnu, a na dalším listu vymalovaný malý kousíček, kde se jako žádá o změnu. Jenže žádost je na čtyři pozemky. Ten první z nich má ve skutečnosti výměru víc než 4 hektary, na mapě vypadá takhle:
Zajímavostí a perličkou je, že jeden z těch pozemků je parcelní číslo soukromé zahrady. S majitelem zahrady jsem nedávno mluvila - o ničem neví.
Někdo by se měl na magistrátě zeptat, co si lidi z magistrátní komise územního rozvoje myslí o tom, že změnili formu využití soukromé zahrady na veřejný park, ačkoliv majitel o tom vůbec neví.
Hana Kříženecká, členka odborné komise životního prostředí v Praze 6