Radnice MČ Praha 6 představila projekty, které by mohly nahradit dům v Radimově ulici, tzv. "Břevnovský mrakodrap", který čeká demolice.Nejvíce emocí vzbudil projekt sedmnáctipodlažní věže, ke kterému se přikláněli někteří členové komise územního rozvoje. Zaslali jsme na radnici stanovisko břevnovských spolků k chystané výstavbě, ve kterém vyzýváme zastupitele a zejména vedení radnice k přehodnocení dosavadního postupu a zvolení celkově šetrnějšího přístupu k tomuto území a k uspořádání veřejné debaty, kde bude další postup při plánovaní zástavby tohoto území diskutován s místními občany a spolky. Na základě tohoto dopisu se v únoru 2017 konala schůzka břevnovských spolků s radní Evou Smutnou.

Výsledek? Kajetánská kaple nebude schovaná pod 17 podlažní věží. Projekt by narazil u místních i u památkářů a pro investora jde o nejkomplikovanější cestu, o kterou nemá zájem. V současnosti lze označit tuto variantu za mrtvou. Na stole jsou nyní dvě řešení - méně pravděpodobná je přístavba domů kolem stávajícího břevnovského mrakodrapu. Aktuálně projednávaná je rozpracovaná varianta vítězného návrhu, který počítá s demolicí stávajícího břevnovského mrakodrapu a blokovou výstavbou ve tvaru L s průhledem na kapli z Patočkovy ulice.

Objemová kapacita i výška staveb nám připadá nadměrná, existují pochyby o tom, zda projednávaný návrh odpovídá podmínkám podle kterých vyhrál v roce 2008 investor Geosan Kappa ve veřejné soutěž na prodej pozemku. Pokud by investor prostavěl víc, než navrhoval v soutězí, mohlo by dojít k zpochybnění celé soutěže a žalobě na Prahu 6.
Ocenili jsme, že Praha 6 požaduje, aby v parteru objektu nebyly nazdemní garáže, ale občanská vybavenost. Celková plocha nebytových prostor přes 1000 m2 se nám jeví jako nadbytečná a navrhovali jsme snížení výšky a objemu stavby snížením plochy nebytových prostor a upuštěním od průhledu mezi domy.
Zároveň jsme požadovali komplexní pohled na celou oblast pásu břevnovských usedlostí. Zdá se, že radnice by mohla být tomuto návrhu nakloněna a v budoucnu by mohla Praha 6 aktivně sama určit, jak by měla oblast vypadat, jaké funkce by měla plnit a jak prostor zpříjemnit pro místní.

Projekt sedmnáctipatrového věžového domu, proti kterému se postavila řada Břevnováků:

Dům č. o. 8 v Radimově ulici, místně známý jako "Břevnovský mrakodrap", byl vystavěn starostou Břevnova Janem Kolátorem v roce 1911 ve stylu geometrické secese. Dům dodnes stojí jako solitér, na který nedokázala navázat jakákoliv další zástavba. Dle vyjádření na webu MČ Praha 6 se pozice Břevnovského mrakodrapu jakožto prvního stavebního kamene nové městské ulice ukazuje jako přežilá a málo prospěšná a plánuje demolici tohoto objektu.

Břevnovský mrakodrap na dobové fotografii:

Radnice MČ Prahy 6 vyhlásila architektonickou soutěž na podobu výstavby v této lokalitě. Architektonické návrhy na výstavbu v sousedství historické rotundy (Kajetánská kaple), poblíž usedlostí Kajetánka a Petynka si můžete prohlédnout zde: https://www.praha6.cz/brevnovsky-mrakodrap.html. Někteří členové Komise územního rozvoje se přikláněli k variantě 2, tedy sedmnáctipodlažní věži, která by byla dominantou místa a byla částečně vidět i z Ladronky. Mrakodrap by sousední ulici Na Petynce převyšoval o 11 podlaží. 

Přečtěte si článek z lednového vydání Práva nebo i.dnes z 3. února 2017.

Zdůvodnění a plány městské části si můžete přečíst na webu MČ Praha 6: V roce 2008 učinila Praha 6 zásadní rozhodnutí a jako vlastník Břevnovského mrakodrapu se rozhodla prodat všechny jeho navazující pozemky. Na základě výběrového řízení je získala společnost Geosan Kappa, s.r.o. za cenu 70 milionů. Budoucí využití pozemků bylo stanoveno na výstavbu bytového komplexu o kapacitě 5 500 m2 hrubých bytových ploch, včetně regulací budoucí zástavby.
Následná snaha investora přizpůsobit se stanovené výšce či uliční čáře se nesetkala s úspěchem. Ani jedna z posledních předložených studií na dostavbu mrakodrapu nenaplnila představy kvalitního městotvorného urbanismu a pokaždé byla jak pro zástupce radnice, tak členy i hosty komise územního rozvoje zklamáním. Po těchto několika neúspěšných pokusech lze konstatovat, že dům na svém místě působí více jako překážka pro kvalitní řešení urbanistického a architektonického návrhu, než jako partner pro splnění soudobých nároků. V této situaci, kdy se pozice Břevnovského mrakodrapu ukazuje jako přežilá a málo prospěšná, Kancelář architekta vyzvala investora ke spolupráci a k novému progresivnímu řešení.
Výsledkem jednání bylo rozhodnutí o vypsání ideové architektonické soutěže, která vyjde z podmínek VŘ a jejímž úkolem bude zohlednit schválené kapacity, avšak z hlediska architektonicko-urbanistického zadání respektovat současné nároky na kvalitní bytovou výstavbu se zapojením parterů pro veřejnou vybavenost.